Zatímco v přírodě je spadané listí součástí koloběhu živin, do kterého se po zetlení opět vrací, ze zahrady jej většinou shrabáváme. Přitom je velmi jednoduché vyrobit si z něj listovku: tedy speciální druh kompostu, vytvořeného pouze ze spadaného listí, případně trochy posekané trávy. Jak na to? Ve velkých zahradách postačí shrabat listí na velkou hromadu, pokud máme místa méně, je vhodné nasypat listí například do ohrádky vyrobené z pletiva: listy se tak nebudou rozlétavat do okolí a nebudou je rozhrabávat nezvaní návštěvníci z živočišné říše. Pokud je sušší počasí, je dobré občas masu rozkládajícího se listí pokropit vodou.

Další možností je naplnit listím velké igelitové pytle, které se běžně používají v domácnostech pro odpad. Do igelitu uděláme díry a nacpané listí pokropíme vodou: dostatečná vlhkost je pro rozklad listové masy důležitá. Uzavřené pytle následně umístíme do stinnějšího kouta, někam, kde nebudou překážet, listovka totiž potřebuje po úplný rozklad zhruba dva roky.

Co do listovky patří?

Pro vytvoření listovky použijeme shrabané listí z běžných zahradních okrasných i ovocných stromů. Občas se diskutuje použití listů z ořešáku: pro výrobu listovky je vhodné, je ale třeba počítat s tím, že listí s vysokým podílem tříslovin se déle rozkládá. Delší dobu pro svůj rozklad potřebuje rovněž jehličí. Do listovky rozhodně nepatří listí napadené škůdci nebo chorobami, obzvlášť pokud se týká ovocných stromů. Pokud bude listí rozsekané nebo nadrcené, půjde celý proces rozkladu rychleji: k tomuto účelu poslouží běžná zahradní sekačka s košem nebo vysavač na listí s drtícími noži.

Využití listovky

Rozkládající se listí má velmi příjemnou vůni, která připomíná lesní zeminu. Ne zcela rozložené listy je možné použít například jako mulčovací materiál. Zralá listovka po zhruba dvouletém kompostování je skvělou součástí substrátů pro nádobové rostliny, ve kterých dobře nahradí dnes tolik diskutovanou rašelinu.