Díky správně provedeným pracem by záhony měly být prokypřené a provzdušněné, zároveň by se měl výrazně omezit růst plevele. Dalším aspektem je přerušení půdních kapilár, které pak omezí nadměrné vypařování vody. Jako výbava začínajícího pěstitele postačí rycí vidle, motyka, špičatý rýč a železné hrábě. A kdy je nejlepší půdu zpracovávat? Zahradníci se řídí prověřeným pravidlem: pokud je půda vlhká a lepí na boty, na záhony bychom neměli vstupovat.

Správné rytí není věda

Na podzim jsou aktuální zejména dva postupy půdní kultivace: rytí a kypření rycími vidlemi. Obvyklým způsobem je každoroční zrytí záhonů do hloubky zhruba třiceti centimetrů, vzdušné a lehké půdy postačí je zrýt jen jednou za dva až tři roky. Pro rytí je nejlepší používat špičaté rýče, které dobře pronikají do půdy. Hroudy se obrácené pokládají na brázdu a postupuje se zleva doprava. Při podzimním rytí hroudy není nutné rozbíjet, o jejich rozpadnutí se postará působení mrazu. Na jaře pak stačí povrch urovnat železnými hráběmi. Při rytí je rovněž vhodná příležitost vmíchat do půdy kompost, slámu nebo písek pro vylepšení půdních vlastností. Kdo rytí nestihne na podzim, může záhony důkladně prokypřit také na jaře, zhruba dva týdny před výsadbou nebo setím, aby měla půda dostatek času slehnout. V tom případě je ovšem třeba hroudy ihned po obrácení rozbít a uhrabat.

Druhou možností může je prokypření záhonů do hloubky rycími vidlemi. Postačí zabodnutými vidlemi chvilku hýbat, následně je vytáhnout, zapíchnout o několik centimetrů dál a stejným způsobem pokračovat. Pomocí rycích vidlí se půda provzdušní, aniž bychom ji obraceli a příliš tak narušili její strukturu, proto je tento způsob kypření oblíbený zejména v přírodních a permakulturních zahradách, které se snaží fungovat v souladu s přírodními principy. Který typ prací zvolíte, záleží jen na vás: v každém případě se snažte vybírat ze zpracované plochy kořeny trav a plevelů, zejména těch vytrvalých.