Mnohé příznivce méně obvyklého ovoce okouzlil už černý jeřáb neboli aronie (Aronia), nyní narůstá také popularita muchovníku (Amelanchier). Podobně jako jeřáb poskytuje drobné temné jedlé malvičky, které dozrávají často již v červenci. Plody ale na keři dlouho zůstávají, takže se mohou sklízet postupně. Musíme ovšem pamatovat na ochranu před ptáky, kteří úrodu nikdy nepřehlédnou. Plody, jež obsahují velké množství vitamínu C a B12 a zdraví prospěšné minerály, podporují odolnost organismu. V temně purpurové šťávě se nacházejí rovněž anthokyany, které nejen prospívají cévnímu systému, ale pomáhají také předcházet zhoubným změnám v těle. Z malviček se listuje šťáva, připravuje lahodný džem nebo kompot, suší se také do čajů a pokrmů.

Jaký muchovník vybrat?

Záleží na nás, kolik máme místa a zda raději zvolíme vícekmenný keř, nebo nízký strom. Muchovník dorůstá do výšky v rozmezí 2 až 8 metrů, seženete ale už také naroubované nízké kmínky, které lze pěstovat v nádobách. Pro sklizeň plodů je v  popředí zájmu muchovník kanadský (Amelanchier canadensis), který navíc skvěle odolává zimě a mrazu (až do – 40 °C) a roste i ve vysokých polohách, kde se dalšímu ovoci daří jen stěží. Vysazuje se také velmi otužilý muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolius) nebo muchovník hladký (Amelanchier laevis). Kdo chce spojit krásu a užitek, zvolí muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii), kříženec pocházející ze severní Ameriky. Tyto druhy vyžadují kyselejší půdu, na vápencovém podkladě spolehlivě poroste původní evropský druh muchovník oválný (Amelanchier ovalis).

Spojení krásy a užitku

Muchovník patří mezi dřeviny s celoročně proměnlivou krásou, navíc skýtá také pastvu včeličkám a potravu ptákům. V létě uzrávající jedlé temně purpurové až modročerné plody mají velikost hrášku a chutnají příjemně sladce, s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Ovšem již na jaře se muchovník halí do záplavy drobných, voňavých, hvězdicovitých bílých květů. Listy má oválné, velké až 8 cm, raší bronzově, poté získávají tmavě zelenou barvu. Na podzim nabízí jedinečnou hru barev od zlatavé žluti až po šarlatovou, a doslova přitahují pohledy kolemjdoucích.

Podzim vybízí k výsadbě

Na stanoviště a půdu jsou muchovníky nenáročné, nesnáší pouze půdy podmáčené.  Muchovník velkokvětý a další americké druhy dávají přednost půdám vlhčím. Muchovníku oválnému a asijským druhům nevadí přísušek a spolehlivě rostou ve vegetačních  nádobách či na střešních zahradách. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu, jinak muchovníky trpí listovými chorobami. Pokud mají dobře růst, vyžadují hojnost světla, ale všechny snášejí i polostín. Na zvláštní péči nejsou náročné, přihnojují se běžnými hnojivy. Nyní na podzim vysazujeme jak rostliny kontejnerované a ty s kořenovým balem, na sklonku sezony pak rostliny prostokořenné. Nové výsadby nezapomeneme zalévat. Řez ponecháme na jaro, kdy se výhony u keřů mohou seříznout až na třetinu délky, aby se keř lépe rozvětvil. U tvarů s korunkou na kmínku postupujeme podobně jako při řezu jabloní.