V našich krajích je doložena přítomnost kaštanovníku už po staletí: rostou solitérně v zámeckých a klášterních zahradách, dodnes se ale dochovaly i některé kaštanky, tedy kaštanové sady (nejznámější z nich se patrně nachází v blízkosti Chomutova a Chrudimi). V teplejších oblastech se kaštanovníky vyskytují rovněž v lesním porostu: například na Litoměřicku patří jedlé kaštany mezi oblíbené zpestření úlovku houbařů. Mnohem více je pak strom rozšířen v sousedním Slovensku.

Kaštany z vlastní zahrádky
Kdo chce pěstovat kaštanovník na zahradě, musí mít především dostatek prostoru. Tento mohutný strom dorůstá i přes třicet metrů, z důvodů lepšího opylení je navíc vhodné vysadit alespoň dva jedince. Vypěstovat si vlastní stromek ze semene není zase tak složité: postačí zasázet semena do kvalitní zeminy tak, aby špička kaštanu směřovala do strany. Semenáčky pak dobře zavlažovat a v prvních letech chránit proti mrazům. Pokud nechcete riskovat, že váš strom bude mít příliš malé plody, můžete následně na podnož ze semenáče naroubovat vyšlechtěnou odrůdu nebo roub ze stromu, který má prokazatelně plody velké. Nástup plodnosti příchází po zhruba deseti letech, úrodu ze vzrostlých stromů tedy ocení spíše až další generace.

Vše se dá urychlit, pokud se rozhodnete pro jednu z novějších odrůd kaštanovníku jedlého. Mladé stromky se dají zakoupit ve specializovaných zahradnictvích: tyto odrůdy dorůstají do výšky zhruba deseti metrů a začínají plodit podstatně dříve.

Jak kaštany zužitkovat
Jedlé kaštany mají  kuchyni široké využití: přidávají se jako příloha k masům, melou se na mouku (velmi oblíbené jsou pochoutky z kaštanové mouky například na francouzské Korsice), dají se rovněž kandovat či nakládat do alkoholu. U nás jsou ale nejznámější kaštany pražené: jen pozor, loupat ještě horké!

Text byl zpracován s použitím informací ze stránky: www.jedlykastan.cz