Česnek kuchyňský (Allium sativum) nemá žádné zvláštní nároky a je možné jej pěstovat v běžné zahradní zemině. Neměl by se však sázet po jiných cibulnatých rostlinách nebo okrasných květinách, nepatří tedy na záhony po cibuli, póru, ale ani třeba po tulipánech. Na pozemku, kde se česnek jednou pěstoval, by se v ideálním případě neměl znovu objevit následujících zhruba pět let.
Protože jde o plodinu druhé trati, není třeba půdu před výsadbou znovu vyhnojovat.

Kvalitní sadba především

Prvním předpokladem úspěšného pěstování česneku je kvalitní sadba, měli bychom ji tedy nakupovat u ověřeného dodavatele, nejlépe u samotného pěstitele. Taková sadba bývá již namořená proti škůdcům a chorobám, jakými jsou háďátko zhoubné či různé houbové choroby. Jednotlivé česnekové stroužky se sázejí většinou do řádků, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami bývá zhruba deset centimetrů. Ozimý česnek by se měl sázet až ve chvíli, kdy teplota půdy trvale klesne pod 9 stupňů Celsia. To v našich středoevropských podmínkách nastává zhruba v období mezi začátkem listopadu a prosincem.

Jaký typ česneku zvolit?

Hlavní otázkou bývá, zda pěstovat paličák či nepaličák. Jaký je mezi nimi rozdíl? Česnek paličák se vyznačuje tím, že vytváří květní stvol zakončený květenstvím, které se nazývá palice. Tyto palice se pak v průběhu pěstování musí ihned po objevení odstraňovat. Nepaličáky mají obecně více silic a lépe se skladují, paličák zase mívá větší stroužky, se kterými se pak lépe pracuje.

Česnek ve smíšené kultuře

Česnek má své nezastupitelné místo také v rámci smíšených kultur. Tradičně se pěstuje v blízkosti jahodníku, který pomáhá chránit před houbovými chorobami, z těchto důvodů se vysazuje také mezi růže nebo do blízkosti ovocných stromů. Doporučuje se také sázet mezi rajčata, okurky či červenou řepu.

Informace o pěstování českého česneku jsou dostupné na: www.k-cesnek.cz