Líska je keř v našich lesích původní, na zahradě pak pěstujeme šlechtěné odrůdy. Tato dřevina poroste téměř všude, nejlepších výsledků ale dosáhneme na teplejších stanovištích, s dostatkem vláhy, a tam, kde jsou půdy s vyšším obsahem vápna.

Keř pro odlehlejší kouty

Keřům vyhraďte odlehlejší místo, které se pro jiné rostliny nedá dobře využít. Jen pozor na velikost: líska může totiž dosáhnout výšky i šesti a více metrů. Pokud máte dostatek místa, je líska vhodná také pro volně rostoucí živé ploty, rovněž dobře zpevňuje svahy a chrání je tak před erozí. Na péči je dřevina opravdu nenáročná: postačí keř jednou za zhruba pět let (nebo dle potřeby) prosvětlit a odstranit u země ty nejstarší větve. Seřezávání líska ostatně snáší velmi dobře. Kromě dřeva je další ceněnou komoditou právě lískové proutí, ze kterého se pletou košíky, ale také třeba ploty či zástěny.

Na jaře jehnědy, na podzim oříšky

Líska je rostlinou jednodomou, samčí a samičí květy rostou na jedné rostlině odděleně. Zlaté jehnědy potěší už v brzkém jaru, objevují se na keři zhruba od poloviny února do poloviny března.  Doporučuje se sázet vždy dvě až tři odrůdy dohromady, aby bylo opylení jistější. Velmi dekorativní jsou pak lísky velkoplodé nebo lísky s červenými listy.

Jádra lískových ořechů jsou ceněnou pro vysoký obsah olejů a mnohých lidskému zdraví prospěšných látek. Oříšky se nechávají na keři úplně dozrát, pak se setřásají, a pokud se nesní hned, bez punčošek se v tenké vrstvě dosušují. Doba lískových oříšků začíná právě teď, tak si pospěšte: je to lahůdka, která chutná také veverkám.