Jak poznáme zralou dýni?

Dýně obvykle sklízíme v období zhruba od konce prázdnin do konce října, nejpozději však do příchodu prvních mrazíků: namrznutím utrpí životnost dýně i kvalita dužiny. Hlavním ukazatelem, že dýně je připravena ke sklizení, je suchý a dřevnatý stonek, tykev by zároveň měla být dostatečně vybarvená a s matným povrchem. Plody sklízíme i s několikacentimetrovou stopkou a necháme je nejlépe na sluníčku oschnout. Proč je vhodné stopku na dýni ponechat? Pokud rána po odlomení stopky nezaschne, můžou se do plodu snáz začít šířit škodlivé mikroorganismy. V každém případě, zakoupíme-li nebo sklidíme-li dýni bez stopky, je lepší ji okamžitě zpracovat.

Správné uskladnění

Pro skladování je vhodné vybrat plody zdravé a nepoškozené. Dýně rozhodně nepatří do sklepa, nejdéle – až několik měsíců - vydrží v prostředí s dostatečně nízkou vzdušnou vlhkostí, a s teplotou mezi 12ti až 18ti stupni Celsia. To znamená uchovávat dýně na půdě, na chodbě nebo dokonce přímo v bytě, kde mohou sice trochu seschnout, většinou však nezplesniví. Uskladněné plody by se neměly navzájem dotýkat, aby se v místě dotyku nezačaly kazit. I správně uložené dýně je pak třeba průběžně kontrolovat.

Nejoblíbenější druhy dýní

Zatímco ještě před pár lety znala většina z nás nejvýš jediný druh jedlé dýně, dnes jsou jich na výběr desítky. Mezi tři nejoblíbenější druhy u nás patří:

Dýně Hokkaido: tato asi nejvyhledávanější dýně má jednu nespornou výhodu – dá se pohodlně zpracovat i se slupkou. Název získala od japonského ostrova, kde se jí na sopečném podloží výborně daří.

Máslová dýně: nepřehlédnutelný druh s tvarem podobným hrušce. V jemně nasládlé dužině je jen malé množství semínek.

Špagetová dýně: krémově zbarvená dýně s typickou vláknitou dužinu, která drží tvar i po tepelném zpracování. Vlákna se konzumují jako nudle nebo špagety.